Příliš hlučná samota.
Bloumám hodiny nočními uličkami, bezcílně, bez rozmyslu, jen abych si připadal součástí něčeho nebo abych tím utlumil pocit osamocení. Všichni mí "kamarádi", na mě zapomněli. A u těch ostatních jen nemám sílu začínat vše na novo. Jeden člověk, kterého jsem kdysi dávno poznal, mi řekl, že mu připomínám protagonistu románu od Hrabala - Příliš hlučná samota. Vskutku. Ztrácím se ve svém životě a zůstávají mi jen knihy...